Black lives matter

Demonstrace hnutí Black lives matter na Times Square, NYC

Život v Americe není jenom o levnym oblečení, kafi ze Starbucks a filmovejch hvězdách. Je to taky život v jiný zemi s velkejma problémama, kde ne vždycky se dá stát opodál, ne někdy se prostě nedá a nesmí stát opodál, protože jak řikal Cimrman „Kdo chvíli močil, již močí opodál.“

Viděla jsem , že se do českejch médií dostaly zprávy o střílení policistů v USA. Bohužel, jsem si tam nevšimla dalších důležitých zpráv o tom, co se tady skutečně děje. Třeba znovu obnovení hnutí Black lives matter, který nabralo na síle zlvášť po událostech minulých dvou tejdnů.

Co je to black lives matter?

Black lives matter byl založenej třema ženama jako obyčenej hashtag, kterej byl reakcí na neuvěřitelnou vraždu jednoho středoškolskýho studenta v roce 2012. Ten kluk byl černoch, bylo mu sedmnáct a měl na sobě kapucu. Ne, nezastavil se, když na něj volal šílenec s pistolí, kterej byl nedávno jmenován do pouliční hlídky a jako takovej neměl právo nosit a hlavně tasit zbraň bez důvodu. To nevadilo, prostě tu zbraň vytáhnul a kluka, kterej nikdy neměl problém a chtěl jít na vysokou školu zastřelil. Bylo mu 17 a jmenoval se Trayvon Martin. Jeho vrah byl zproštěn viny a Trayvon byl posmrtně vydán k soudu za svoji vlastní vraždu.

Pamatuju si svůj první velikej šok, jasně bylo jich tady hodně, ale tohle byl šok stylem jsme v zemi, která má problém se systémovym rasismem.Sedím takhle na otravný hodině autoškoly, ponechme stranou to, že si musím znovu dělat autoškolu jenom proto, že jsem čerstvá držitelka zelený karty. Sedím na týhle otravný hodině, je nás tam asi tak dvacet já a zbytek prvořidiči, kluci, holky, černý, bílý, latino, asijci, prostě New York. Najednou přednášející instruktor přejde z nudy na hodně vážnej tón: „Tak teď dávejete bacha. A já myslim vážně bacha, protože to, co vám teď řeknu, vám může zachránit život a prdel si nedělám!“ „Takže všichn. Když vás zastaví policajt, kdo z vás má větší šanci, že ho zastřelej? Tahle slečna?“ Ukázal na mě. „Nebo tenhle kluk?“ Ukázal na asi tak 18 letýho kluka, černocha, kterej seděl vedle mě. „Tak to je jasný,“ řekl kluk vedle mě, „jí se nic nestane jednak je to holka, ale hlavně je bílá.“ „No vidíš, a proto musíš udělat, přesně to, co ti teď řeknu. Beze srandy. Když tě zastaví policajt, ruce na volat a ani se nehnout. Žádný řečičky, žádný pohyby, protože ani tohle tě stejně nemusí zachránit, ale dá ti to šanci!“ A mě to došlo, ta bílá privilegie, se kterou žiju, já, můj brácha, moje rodina. Prostě něco do čeho jsem byla narozená a ani si to neuvědomuju. Vidim to kolem sebe, ty kluky, šestnáctiletej kluk bude dělat ramena ať se děje co se děje, ale když je černej tak má prostě šanci, že ho nějakej policajt zabije, jen tak, protože se stejně může vymluvit na to, že byl v ohrožení. Prostě ví, že se mu nic nestane.

A o tomhle je black lives matter o týhle nespravedlnosti a naprostý zvrácenosti. O tom, že ženská řídí a zastaví jí hlídka, protože jí nesvítí zadní světlo, policajt přijde řekne spolujezdci: „Ukažte mi občanku.“ On si začne sahat do kapsy a policajt ho v tu chvilku zastřelí. Čtyři kulky. Ona mu ani nemůže pomoct, protože má na zadním sedadle čtyřletou dceru a policajt na ní řve ať se nehejbe. On vede ní krvácí. Ani jeden z ostatních policajtů kolem jí nepomůžou. Nakonec jí spoutají a on zemře při převozu. Jmenoval se Philando Castile, bylo mu 37 let a 20 let pracoval v montessori škole.

Policista je na placený dovolený.

Black lives matter je o tom, že dva policajti zatýkají jednoho chlápka, kterej prodával cédéčka na ulici vedle obchodu. On leží na zemi jeden policajt mu sedí na zádech a druhej stojí vedle jeho hlavy, najednou jeden ze zatýkajících vytáhne pistoli a vystřelí, on je na místě mrtvej. Jmenoval se Alton Sterling.

Tohle se stalo dva dny po sobě. Alton Sterling byl 119 afroamerický muž zastřelený tenhle rok, policajtama.

Ne, já vim, že ne všichni policajti jsou špatní a zaslouží si být zastřeleni, já jako i black lives matter si myslím, že pokud policajt někoho zavraždí, tak má bejt odsouzenej jako všichni ostatní. Souhlasím s hnutím black lives matter, že jakákoliv vražda spáchaná policajtem má bejt vyšetřovaná nezávislou komisí složenou jak z policajtů tak z civilistů.

A ne, nikdo nesouhlasí se střílením policajtů, jako se stalo v Dallasu. Protestující členové Black lives matter tam dávali policajtům první pomoc a chránili tělem děti v kočárcích.

Tady je prostě problém s intitucializovaným rasismem a k tomu velice jednoduchej přístup ke zbraním, proti čemuž stojí i hnutí Black lives matter a všichni normální lidi. Je ale čas na změnu, něco se změnit musí, protože já si nedovedu představit s čím tady žijou mámy šestnáctiletejch kluků, který mají šanci být zastřeleni lidma, který je mají bránit.